V článku se píše, že Matouši Bláhovi se po vypuknutí války na Ukrajině obrátil život naruby. Opustil zaměstnání, vzdálil se od svých blízkých a ukončil nájemní smlouvu na byt, aby se mohl věnovat poskytování humanitární pomoci lidem postiženým konfliktem. Podle toho, co se píše v článku, vychází Matoušova motivace z touhy zpochybnit představu, že některé akce jsou nemožné nebo příliš obtížné, a zdůrazňuje, že jeho cílem je vytvořit precedens toho, čeho lze dosáhnout odhodláním.
"Protože můžu," zní prostá odpověď Matouše Bláhy na otázku, proč se rozhodl vlastní pohodlí i bezpečí vyměnit za práci v humanitární organizaci Koridor UA na Ukrajině.
Podle toho, co je v článku podrobně popsáno, začal Matouš své humanitární úsilí organizováním distribuce pomoci na hranicích při příchodu uprchlíků. Nakonec spoluzaložil neziskovou organizaci Koridor UA, která se zaměřuje na poskytování pomoci těm, kteří byli postiženi válkou. Článek zdůrazňuje, že mnoho lidí v České republice je s konfliktem osobně spjato, takže jejich zapojení se cítí jako naléhavé a potřebné.
Článek dále vysvětluje, že Matouš podnikl řadu cest mezi Českou republikou a Ukrajinou, přičemž za dva a půl roku nashromáždil kolem 160 překročení hranic. Poznamenává, že zatímco mnozí dobrovolníci mohou mít problém vyrovnat se s psychickou zátěží práce ve válečné zóně, on a jeho kolegové se navzdory neustálé přítomnosti nebezpečí soustředí na své poslání. Nakonec, podle toho, co se píše v článku, Matouš a jeho tým usilují o to, aby jejich humanitární úsilí bylo účinné a smysluplné, a přizpůsobují svůj přístup na základě aktuálních potřeb těch, kterým chtějí pomoci.
